Záchrana varhan kostela sv. Jakuba
ve Stříbrné Skalici - Rovné


Sbíráme finanční prostředky na záchranu stříbrnoskalických varhan.
Přispět můžete na bankovní konto: 224523900/0300
D Ě K U J E M E !
Severozápadně od města Sázavy, takřka na dohled bývalému benediktinskému klášteru založenému již r.1032, ležela dříve významná ves Rovná, dnes součást Stříbrné Skalice. Její vznik byl spjat s těžbou stříbra v místních dolech. Již v první polovině 12. století zde byl na nevelkém návrší založen kostel zasvěcený sv. Jakubu Většímu, pozoruhodná stavba v mnoha ohledech, která by neměla uniknout pozornosti žádnému milovníkovi historie, architektury či malířství.  

Obr. 1 Interiér kostela sv. Jakuba
   Kostelík, jehož dnešní podoba pochází z velké části z přestavby v r.1230, je jedním z pouhých devíti v Čechách, kde se dochovala románská fresková malba z doby před r. 1200, která navíc pokrývá podstatnou část presbytáře a lodi kostela. Fresky byly odkryty až r. 1944 a svědčí pro druhdy velký význam osady. V průběhu následujících téměř osmi století byl kostelík již jen drobně upravován. V letech 1944-46 byl kostel restaurován.
  
Obr. 2 Pohled na kostel od severozápadu
Nejstarší zmínka o kůru pochází ze 16. století, kdy byla panská oratoř přestavěna na kruchtu. Počátkem 18. století bylo vestavěno šnekovité schodiště na věž (dnešní přístup na kruchtu). Snad tehdy byl pořízen pozitiv, o kterém se zmiňuje inventář kostela z pol. 18. století. Jeho další osud není známý.

Nynější varhany, které se v současnosti restaurují, měly pohnutý osud a nejméně dvakrát stály jen krůček od definitivní zkázy. Dle archivních zpráv a průzkumu dochovaného nástroje máme za to, že původně stávaly na postranním kůru kostela sv. Prokopa v sázavském klášteře, po jehož zrušení byly přeneseny do kostela sv. Jana Nepomuckého ve Stříbrné Skalici. Zde byly kutnohorským varhanářem Horákem opraveny. Dnešní podobu získal nástroj r. 1847, kdy byl radikálně přestavěn tehdy pražským varhanářem Johannem Viktorou za použití starších varhan jako materiálu.

Obr. 3 Nápis o přestavbě varhan Johannem Viktorou r. 1847
  
Obr. 4 Prospekt varhan, v průčelí nepůvodní zinkové píšťaly
Nástroj sloužil ve farním kostele až do r. 1882, kdy byly pořízeny nové varhany od pražského varhanáře Karla Schiffnera. Staré varhany byly rozebrány a jejich osud byl nejistý. Až o deset let později přenesl varhanánky místní truhlář a hostinský Josef Bubeník do spodního kostela sv. Jakuba, čímž nástroj zachránil.
Velkou zásluhu na záchraně varhan měl také tehdejší kostelník Vincenc, který sloužil od r. 1874 jak v "horním" kostele u sv. Jana Nepomuckého, tak ve svatojakubském kostele v Rovné.

Obr. 5 Prospekt varhan okolo r. 1980, zachovány jsou ještě řezby nad píšťalami
   Nástroj byl opraven v r. 1899 a 1907. Za první světové války byl nástroj ohrožen válečnou rekvizicí barevných kovů, která se v kostelích týkala především zvonů, konviček, bubnů, kotlů a varhanních píšťal. Nakonec byly varhany z důvodu svého stáří od rekvizice uchráněny jako jeden z pouhých 5 nástrojů v černokosteleckém vikariátu, pod který Rovná spadala.

I přes záchranu prospektových píšťal nástroj dále chátral, nebyl mnoho využíván a částečně byl i poškozen rukou vandala.

V souvislosti s renovací celého kostela v letech 1944-46 byl nástroj opraven firmou Tuček.
Oprava varhan probíhala během stavebních prací a nebyla bez komplikací. Ke konci r.1944 "oprava nemohla být dokončena pro prach ze zednické práce", nicméně varhany byly ještě v listopadu opatřeny novým nátěrem.

Varhanáři ještě "dodělávali varhany" ve dnech 10.-13. dubna následujícího roku, ale opět práci nedokončili. V r. 1946 varhanáři "nasadili a vyladili píšťaly, zbývaly údajně nasadit ještě čtyři malé píšťalky.".
Z poznámek je patrné, že byla zejména doplněna stará třířadá Mixtura, kde chybělo mnoho píšťal. Na varhany byla nově osazena opravená barokní soška anděla nalezená mezi "krámy na faře", které řezbář Balaš z Prahy doplnil prsty a trubku.

To byla zřejmě poslední jejich oprava. V následujících desetiletích sdílel nástroj smutný osud mnoha dalších památek v době kulturního a společenského temna. Kostel byl trvale přístupný a varhany postupně podléhaly povětrnostím vlivům, náletům červotoče, agresivním exkrementům uvnitř varhan hnízdícího ptactva a bohužel i nájezdům zlodějů a jiných nenechavců.

Obr. 6 Varhanář Čechovský z firmy Jana Tučka při opravě varhan r. 1944. Na fotografii s blíže neidentifikovaným Láďou
 

Obr. 7 Devastovaná klaviatura, r. 1998
   Stav nástroje v r. 1992, kdy byl poprvé důkladněji dokumentován, byl žalostný. Varhany byly zanesené, cínové píšťaly z valné většiny rozkradené, zbytek devastován, dřevěné píšťaly z poloviny chybějící, zbytek těžce poškozen červotočem, rozklížené a poházené ve varhanách, klaviatury měly odloupané a až na několik málo ztracené potahy, traktura tónová a rejstříková devastována, pedálová vzdušnice zborcená.
Až na jednu chyběly řezby nad prospektovými píšťalami, které se dochovaly jen proto, že jsou nepůvodní a vyrobené ze zinku.
 
Obr. 8 Vzdušnice pedálu
   
Obr. 9 Chybějící rejstříková manubria
   
Obr. 10 Dřevěná píšťala destruovaná červotočem

Osud nástroje se zdál být zpečetěn ...

 
Obr. 11 Zničené a chybějící píšťaly
     
Obr. 12 Dva klínové měchy v postamentu nástroje
- - - - - - - - - - - - - - - -
Díky "Občanskému sdružení pro ochranu přírody, krajiny a rozvoj zdravého kulturně společenského života stříbrnoskalicka", které si vzalo mj. pod patronát celý kostelík sv. Jakuba se začalo pro nástroj začalo svítat na lepší časy.

OS iniciovalo v r. 2009 jednání ohledně záchrany varhan a zejména začalo shromažďovat finanční prostředky.

Na podzim 2010 se tak mohlo začít s I. etapou obnovy zdejšího nástroje.
   
Obr. 13 Webová stránka OS - kliknutím na ni přejdete

 
Obr. 14 Opravená klaviatura nástroje
    Varhany byly demontovány, očištěny od hrubých nečistot, zabaleny a převezeny k ozáření kvůli likvidaci dřevokazného hmyzu. Součástí I. etapy byla oprava manuálové vzdušnice, manuálové a pedálové klaviatury, restaurování rejstříku Copula maior 8´ se zhotovení chybějících píšťal dle dochovaných a upřesnění dalšího postupu prací dle zjištění po demontáži nástroje.
    V rámci I. etapy byla podniknuta studijní cesta k jednomu z mála zachovaných nástrojů varhanáře J. Wiktory, autora skalických varhan, kde byly ověřovány některé skutečnosti (rejstříková dispozice, složení a repetice mixtury, traktura atd.) a změřeny menzury kovových píšťal pro zhotovení kopií pro skalický nástroj.
    Nad rámec smlouvy byl restaurován i druhý dřevěný manuálový rejstřík Copula minor 4´ s doplněním chybějících píšťal a obnovena byla částečně i hřídelová deska.
I. etapu opravy zakončil konstrolní den v září 2011 v dílně zhotovitele. V současnosti sbírá OS prostředky na provedení II. etapy opravy varhan, která je plánována na roky 2011-2012.

Pokud vše proběhne podle plánu, zazní první tóny varhan o zdejší svatojakubské pouti v létě přístího roku, nástroj by měl být hotov do konce r. 2012.

Dík patří jak zhotoviteli za svědomitý přístup k obnově varhan, tak občanskému sdružení za zvláště v dnešní době nelehký a odvážný závazek obstarání prostředků na realizaci celé akce.

Dispozice varhan:

Manuál, rozsah C-c´´´, 45 tónů
  Copula maj. 8´, Lg, kryt, část. dochovaná
  Copula min. 4´, Lg, kryt, část. dochovaná
  Principal 2´, Sn, prospekt (chybí)
  Quinta 1 1/2´, Sn (chybí)
  Mixtura 3 fach, Sn (chybí)

Pedál, rozsah C-a0, 18 tónů
   OctavBas 8´, Lg, otevř.
 
Obr. 15 Doplněné píšťaly
             Copuly minor 4´


  
      Obr. 16 Odkrytý štítek s názvem rejstříku "Mixtura 3 fach"

      Restaurování varhan ve Stříbrné Skalici je finančně nákladné,
budeme proto vděčni za jakékoliv finanční dary, které přispějí ke zdárnému dokončení tohoto díla.

Přispět můžete na bankovní konto: 224523900/0300
IBAN: CZ19 0300 0000 0002 2452 3900
BIC : CEKOCZPP

Hodnotu daru lze odečíst od základu daně při výpočtu své daňové povinnosti
(fyzické osoby § 15 odst. 8 a pro právnické osoby § 20 odst. 5 zákona č. 586, 1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších novel).

Potvrzení o daru Vám na vyžádání zašleme.

D Ě K U J E M E !

Text a foto:   Štěpán Svoboda
       organolog Arcidiecéze pražské

© Štěpán Svoboda, 2002-2015
e-mail