Dobrý den, měla bych prosbu, zda nevíte do kdy podnikal v Kutné Hoře varhanář František Medřický 1888-1980. V našem muzeu máme jeho účet ještě z roku 1952. Ovšem více datovaných věcí už ne. Rádi bychom o tomto varhanáři napsali více,ale bohužel jsem zjistila pouze, že působil v Tučkově továrně v Kutné Hoře a od roku 1908 se osamostatnil. Měl svůj závod v Rašínově ulici v Kutné Hoře, ještě v roce 1952 pracoval v Horní Krupé, kde obnovoval varhany.
Děkuji za další informace s pozdravem Kateřina Vavrušková.
»
Eva Haidingerová
2024-04-05
Dobrý den, jsem vnučka varhanáře Fr. Medřického, ráda Vám sdelím další informace, pokud Váš zájem ještě trvá, kontaktujte mě přes moji e-mailovou adresu.
S pozdravem Eva Haidingerová
V obci Hrádek u Sušice jsou v zámecké kapli kapli svaté Valburgy menší varhany. Mají jeden manuál, který má rozsah tři a půl oktávy, dále také pedál. Varhany mají čtyři rejstříky. Byli nedávno renovované, z vnějšku mají velmi pěknou podobu a jsou opatřeny motorem. Jsou ale docela rozladěné, což se projevuje zejména na horních černých klapkách. Výška lavice nemusí být pro menší hráče zrovna pohodlná. Varhany sestrojil František Šurát, varhanář z Českých Budějovic, zřejmě v období první republiky.
»
Vojtěch Růžička
2023-06-04
Zapomněl jsem ještě dodat informace o lavici. Je vysoká, pro menší hráče může být dost obtížné hrát pedálová sóla či rychlé a obtížné změny tónů. A nad manuálem je obdélník z prkýnek, který představuje držák na noty.
Ve městě Kašperské hory jsou v kostele Panny Marie Sněžné šlapací varhany. Mají jeden manuál o rozsahu tři a půl oktávy, pedál a celkem šest rejstříků, z nichž je jeden ulomen a tudíž je nefunkční. Varhany jsou rozladěné, což se výrazně projevuje zejména na horních klapkách. Při šlapání se zvuk poněkud chvěje. Jsou černé barvy se zdobením na vrcholcích. Zajímavým prvkem je stojánek na kterém je napíchnuta nedohořelá bílá svíčka. Varhany sestrojil varhanář Josef Matěj Wunsch v roce 1918.
»
Vojtěch Růžička
2023-06-04
Lavice je vysoká a tak je hra na pedál pro menší hráče obtížná. Nad manuálem se nachází stojánek na noty.
Vážení. Jak jsem zjistil, tak ve vaší mapě varhan chybí renovovalé tuším klasicistní vathany kostela sv. Benedikta vyrobemé fy Tuček Kutná Hora. i když menší okolní obce v mapě jsou. Mimo jiné jsou tu zajímavostí malé snad 3 až 400 roků staré varhánky v místní kapli sv.Anny. Takže se prosím snažte o zavedení...
»
Zan
2022-12-25
Vážení. Jak jsem zjistil, tak ve vaší mapě varhan chybí renovovalé tuším klasicistní vathany kostela sv. Benedikta v Pustiměři vyrobemé fy Tuček Kutná Hora. i když menší okolní obce v mapě jsou. Mimo jiné jsou tu zajímavostí malé snad 3 až 400 roků staré varhánky v místní kapli sv.Anny. Takže se prosím snažte o zavedení...
Dobrý den,
s díky za skvělou databázi doplňuji, že Jindřich Schiffner dodal roku 1898-1899 varhany do kostela sv. Norberta v Praze 6-Střešovicích.
viz heslo ve wikipedii
Dobrý den, náhodou jsem našel tyto zajimavé stránky. Miluji varhany a rád je poslouchám. V mládí jsem se chtěl stát varhaníkem, což tenkrát nebylo tak jednoduché.
Žiju v cizině a mám možnost si poslechnout různé varhany.
Pocházím z Ašska tak můžu dodat nějaké varhany.
Jsem za svobodna Čápková, můj otec Karel Čápek pocházel z Josefova, kde jeho otec Bedřich Čápek (můj dědeček) byl ředitelem kůru a varhaníkem. Jeho otec Karel Čápek (můj pradědeček)byl varhanář v Poličce spolu se svým bratrem Františkem vedli dílnu. Nějaké informace mám z poličského časopisu Trstenická cesta, ale není jich mnoho. Také,jako někteří z této diskuze, pátrám po předcích. Děkuji předem pokud se mi ozvete. Můžete zavolat na 737257626.
Varhany v kostele sv Hedviky v Doubravě u Karviné byly postaveny firmou Karel Neusser v Novém Jičíně v roce 1898-1899. S přihlédnutím k jiným nástrojům postaveným továrnou K. Neusser v tomto období se jedná o větší varhany. Mají dva manuály a pedál, rozsah manuálu C - f3, rozsah pedálu C - d1. Traktura mechanická, vzdušnice kuželková. Čerpání vzduchu je možné nožním měchem nebo ventilátorem pocházejícím z dob elektrifikace obce.
Dispozice varhan I. manuál II. manuál Pedál
Bourdon 16' Dulciana 4' Subbass 16'
Flöte 8' Salicional 8' Cello 8'
Gambe 8' Gedeckt 8'
Prinzipal 8' Gemshorn 8'
Octave 4'
Rohrflöte 4'
Mixtur 2 2/3'
Kolektivy ovládané pedálovou šlapkou: Mezzoforte I. man., Fortissimo I. man., Pleno, Forte II. man.
Spojky: Pedal-Coppel (I/Ped), Manual-Coppel (II/I); při spojení manuálů a pedálu zabírá pedál i do druhého manuálu.
V hracím stole je pozůstatek po rejstříkovém crescendu ovládané kolenem.
Záznam od opraváře varhan
MR
Dobrý den, narazila jsem na podobnost varhan v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bruntále a kostele Navštívení Panny Marie ve Svitavách. Ty první varhany postavil Josef Šebestián Staudinger a ty druhé údajně Johann Staudinger. Jelikož jsem o Johanovi nenašla žádnou zmínku, ale mezi syny Šebestiána je i Jan Nepomuk Ignác Staudinger, je tedy možné, že varhany ve Svitavách postavil syn Šebestiána a oba zmiňované nástroje pocházejí ze stejné rodinné dílny?
Děkuji za případnou odpověď.
Dobrý den,
informace odkud přišly do kostela sv. Františka Serafínského v Kněžmostě varhany pro doplnění najdete na http://cms.kostel-sv-fr-serafinskeho.webnode.cz/historie-varhan/
V současné době prochází kostel rekonstrukcí, která se však nevztahuje na varhanní nástroj, proto Spolek pro záchranu kostela prostřednictvím veřejné sbírky hledá finanční prostředky na nástroj nový, který bude instalován do původního historického obalu.
Hana
Ždánice, okres Hodonín - informace o opravě a rozšíření varhan, které v databázi není zmíněno: Cyril 1883, s. 87 http://cyril.psalterium.cz/nahled.php?t=&id=1420
Mam zdjęcie organ z konkatedry Wniebowzięcia Marii Panny w Opawie. Mogę wysłać, podajcie w jaki sposób, jeśli oczywiście was to interesuje. Pozdrawiam. Marek Surma
Dobrý večer, jsem z Chřešťovic a chtěla jsem Vám poslat foto
kostela sv. Jana Křtitele a varhan, nějak se mi to přes email nepodařilo. Pokud budete mít zájem kontaktujte mě přes můj email. Předem děkuji, zdraví Radka Lacinová.
Díky za informace, které mě "nakoply" pátrat po rodinném stromě života a rodinné tradici našeho varhanářského rodu z Poličky. Dobrý den, děkuji za návštěvu stránek a přeji mnoho úspěchů v pátrání po Vašich varhanářských rodinných kořenech. Rád uvítám vaše nová zjištění, pokud budete ochoten je uveřejnit. S pozdravem Štěpán Svoboda
»
Otakar Nejman
2015-12-18
Dobrý den, pane Čápek! Pátrám po osudech mého dědy, varhanáře Josefa Nejmana. V jeho pracovní knížce je mj. i záznam, že od 15.9 1904 do 10.9.1905 "pracoval a choval se k úplné spokojenosti" ve firmě Bedřich Čápek - stavitel varhan a harmonií v Poličce. Varhanářem se děda vyučil se u firmy Vanický v Třebechovicích, do které se opět po ukončení pracovního poměru v Poličce vrátil.
Mám k Vám prosbu. Pokud máte nějaké památky (písemnosti, fotografie) na firmu Čápek, které by měly k uvedené době vztah, moc Vás prosím o tuto informaci. Zdravím Vás a děkuji za pochopení. Ot. Nejman ( nejman.o@seznam.cz )
»
Rudolf Žert
2017-10-05
Dobrý den pane Čápek, Váš otec je mým bratrancem a moje matka je rozená Čápková. Její otec byl Karel Čápek varhanář. Nějaké materiály k rodu varhanářů z Poličky mám. Bydlím v Děčíně a telefon mám 731 820 840
http://www.vladimirslajch.cz/varhany/zobraz_projekty.php?id=Kytin
V varhan v Kytíně nemáte informace, zde jsou na stránkách. Manželé Gallinovi zaplatili opravu kolem roku 2000 a varhany jsou funkční.
Dobrý den, při pátrání po předcích, jsem se dozvěděl ústně, že můj praděda Matěj Vojtěch narozený ve Velkém Vřešťově (VV) 1811 kantořil v Boháňce a též byl regenschori. Bohužel nevím zda působil v kostele ve své farnosti Jeřice, kde v kostele nejsou varhany, nebo ve VV. Pokud bych zjistil, že ve VV, prosím svolení použít pro soukromý rodokmen malý obrázek varhan z VV.
Moc děkuji
S úctou Jiří Vojtěch
Hledání informací o firmě Jos. Vanický, c.k.priv.továrna na varhany a harmonium v Třebechovicích
Prosím o jakoukoliv informaci, resp. o pramenech
Děkuji Nejman
»
václav altmann
2016-02-16
Nic horšího, než mít jeho varhany v jednom mém varhanickém kostele, už se té ubohé farnosti stát nemohlo.
V současné době se připravuje tisk Kroniky varhan Č.K. pouze jako neprodejný dokument,ve velmi omezeném množství, i s možnými chybami, které se tam mohly v průběhu 33 let,co jsem to psal,dostat. Obsahuje fota -kostel,oltář,varhany,hrací stůl,-pak disposice,autor,rok stavby,stav.- celkem hnedle 400 fotografií. Ještě nevím jak vše dopadne,snad se to podaří vytisknout. Pokud má pan Bárta vážný zájem o tento dokument,myslím že se domluvíme. Zdravím. V.Marek
»
Dr.Bohuslav Laněk
2015-12-23
Dobrý den, pane Marek,
zdravím Vás po dlouhých létech kdy jsem prováděl dokumentaci varhan a Vy jste mne seznamoval v nástroji Vašeho akčního radiusu a tak trochu obnovuji svoji činnost.Pokud je možné, budu mít zájem o Vaši publikaci.Nyní postupně dopracovávám z archivních bádání
zprávy o varhanách Prachaticka,získané po 2. pol.1988.Případně k zapůjčení pro provedení kopie s Vaším laskavým svolením.Až budu mít vše zkompletované, poskytnu Vám to rovněž.Přeji vše dobrée,děkuji a zdravím Dr.Laněk, Volary.
»
Václav Marek
2015-12-25
Pane Laněk,moc zdravím. Vaši knížku napsanou s p.Tetourem rád pročítám,i po těch letech je stále aktuální. Svůj dokument Vám pošlu do Vaší ordinace ve Volarech,jak mi čas dovolí.Nečekal jsem takový zájem,už vidím dno krabice,odkud beru výtisky. Václav Marek.
Dobrý den, dávám dohromady historii kostela sv. Petra a Pavla ve Strýčicích. Nesehnal jsem nic o varhanách v tomto kostele. Děkuji za každou zprávu na můj mail. Dobrý den, poslal jsem Vám mail. ŠS
»
Dr.Bohuslav laněk
2015-12-23
Dobrý den, ohledně varhan ve Strýčicích dle mého organolog. deníku-jsem je v rámci Dok. varhan v Čechách dokumetoval
dne 02 05 1987,základní zprávy co mám.rád poskytnu.Archivní bádání bylo mimo můj akčníradius/dominující Prachaticko/.Jinak jsem nedávno viděl zprávu o varhanách ve Srtrýčicích -tuším na stránkách farnosti,případně se ještě podívám.
Dobrý den,pro zájemce ještě organolog.zprávy z Prachaticka k doplnění literatury:
Zlatá stezka
Sborník Prachatického muzea
ročník 3,1996,s.303 -308
Tetour B.Laněk B.
Varhany ve hřbitovní kapli sv. Cyrila a Metoděje v Husinci
--
Zlatá stezka 4 1997 s.101 -104
Laněk B. Za varhanářem Eduardem Hubeným
----
Zlatá stezka 4 1997 s 235-2
Laněk B.Tetour B.
Varhany na hlavním kůru děkanského kostela sv.Jakuba v Prachaticích.
Zdravím Dr.Laněk
Dobrý den vážení,
prosím, nevíte někdo kam se poděly varhany z poutního kostela ve Svatoboru okr. Karlovy Vary.
Objevila se zpráva, že snad v Klementinu...
Velice děkuji za jakoukoliv zprávu.
Josef Pelant.
23 cerven 1686 Jan byl pokrten z rodicu Waclava Kabelky a Markyty, matky
Je mozne vypatrat odkud Waclav prisel a rodne jmeno Markyty?
Predem dekuji za pomoc
Zeerxudenek Kabelka
USA
kblkv@aol.com
Thank you for this invaluable site! I am writing to ask whether there have been any recent careful reconstructions of organs of Vaclav Pantoček - Where, and by which organ builders?
Any information which is available will be greatly appreciated. Thanks - Frank May
Prosím o informace:
1)Kde jsou NEJSTARŠÍ dochované varhany (nemusí byt funkční) v rámci CELÉ České republiky + uvedený rok jejich sestavení.
2) Kde jsou NEJVĚTŠÍ varhany v rámci celé ČR.
Prosím o informaci, kde bych sehnal knihu V.Marek: Kronika varhan Českokrumlovska.
S pozdravem Jiří Bárta Jedná se o rukopis v držení autora - pana Václava Marka, který údaje z něj laskavě poskytl pro účely těchto stránek.
Zdraví
Štěpán Svoboda
Hallo, mein Nahme ist Maik Prediger ich wohne in Berlin.
Ich bin auf der Suche nach meinen Vorfahren. Mein Uropa Adolf Prediger ist wahrscheinlich ca. 1880 in Tanvald geboren. Wer kann mir mehr darüber berichten.
»
Michaela
2012-08-30
Dear Maik,
maybe you can try to write to Mr. Knopp to ask for help.
http://www.mojipredkove.cz/index.php?page=co_nabizime
Good luck!
Michaela
»
Südbrasilien
2014-12-15
Hallo! Ich bin Angélica Prediger aus Südbrasilien und ich forsche auch über meine böhmischen Vorfahren und ihre deutsche Sprache. Mein Urururopa Josef Prediger wanderte aus Tanwald nach Brasilien im 1870, aber seine Kinder kamen schon frühr (1850 ungefähr). Einige Kinder blieben aber in Tschechien. Ich möchte gern wissen, ob heute noch Personen mit diesem Familiennamen da oder in Deutschland wohnen. Vielleicht sind wir beiden já verwandt hehehe. Haben Sie noch mehrere Verwandten in Berlin? Wissen Sie wie Adolfs Prediger Vater oder Mutter hiess?
»
Angélica Prediger aus Südbrasilien
2014-12-15
Hallo! Ich bin Angélica Prediger aus Südbrasilien und ich forsche auch über meine böhmischen Vorfahren und ihre deutsche Sprache. Mein Urururopa Josef Prediger wanderte aus Tanwald nach Brasilien im 1870, aber seine Kinder kamen schon frühr (1850 ungefähr). Einige Kinder blieben aber in Tschechien. Ich möchte gern wissen, ob heute noch Personen mit diesem Familiennamen da oder in Deutschland wohnen. Vielleicht sind wir beiden já verwandt hehehe. Haben Sie noch mehrere Verwandten in Berlin? Wissen Sie wie Adolfs Prediger Vater oder Mutter hiess?
Dobrý den. Hledám jakékoliv informace o varhanářích Emanuelu Steinovi a Bohumilu Tučkovi z Kutné Hory. Děkuji za jakoukoli zprávu.Hezký den. Dobrý den, o zmíněných varhanářích doposud nevyšla žádná studie. Existuje pár zmínek v časopisecké literatuře a regionalistice. Pro případné další info mi napište do mailu (viz kontakty). Zdraví Štěpán Svoboda.
»
Matej Kubeš
2014-04-12
Viď. článok o organoch evanjelických kostolov na "Dolnej zemi" (Vojvodina, Srbsko): http://www.slovackizavod.org.rs/sites/slovackizavod.org.rs/files/zbornik_2013_preview.pdf
Matej Kubeš, organisti.sk
V době mých studií v Liberci stál na nám. českýh bratří evangelický kostel a v něm byly postaveny firmou Schuster a syn Žitava velké 4- manuálové varhany se 136 rejstříky (sklopkami- některé píšťalovén řady již tehdy chyběly). Zjistil jsem, že kostel tam již nestojí, prosím o sdělení, zda je známo, kam se varhany poděly. Děkuji za jakoukoliv informaci. J.Bartušek Dobrý den. Nástroj fy Schuster zanikl v 70. letech. Zda z varhan "něco" zbylo a bylo použito někde jinde, mi není známo. Více informací jsem Vám poslal na mail. ŠS.
»
Pavel Kozojed
2012-04-27
O varhanách v evangelickém kostele V Liberci jsem napsal článek do seriálu Liberecké varhany, varhaníci a chorregenti (č. 6/2006 ročník 4). Údaj o velikosti těchto varhan je velmi přehnaný. Po poslední přestavbě v r.1931 měly varhany 3 manuály a 43 hrajících rejstříků. Kostel po II.světové válce po "odsunu" německého obyvatelstva postupně chátral, vnitřní zařízení bez zábran ničeno vandaly. Dne 29.5.1976 byl chrám zlikvidován odstřelem a s ním zaniklo i to málo, co zbylo z kdysi největších varhan severních Čech.
»
Jan Záhora st.
2014-01-28
Zdravím k tomuto příspěvku: Též jsem studoval v Liberci a někdy v r. 1967 jsme se spolužákem Jardou Boučkem vlezli do chrámu na Náměstí Českých bratřív a obdivovali právě velikost tohoto popisovaného nástroje.
A:!!!: v r. 2014 jsem zkontaktoval svého kolegu v Liberci, jehož otec byl varhaníkem právě ve zmíněném Evangelickém kostele. Jakmile dorazí poštou foto, ihned je Vám zašlu.
Jan Záhora st.
Zdravím Vás pane Svobodo, ještě než se v květnu odeberu do starobního důchodu, chci Vám oznámit opravu varhan FELLER 1864 v kostele sv. Václava a Blažeje v Děčíně I, kterou v roce 2013 provedli Petr a Peter Nožinovi.
(Nová košile měchu, nové olatění měchu, nová závaží měchu. Vyčištění, regulace, výroba a výměna některých abstraktů, ladění). Kolaudace PhDr.Vít Honys, NPÚ a Jan Záhora st.
Jan Záhora st., Děčín
Dobrý den, mám dotaz , zda by se zde našel kontakt na fotografa Marka Čihaře, který fotil varhany v Semicích, popřípadně datum, kdy byla fotka pořízena, děkuji za odpověď Radka Výborná, Semice Dobrý den, odpověď posílám do mailu.
Štěpán Svoboda
Moc zdravím! Pro Štěpána Svobodu mám nabídku k doplnění těchto stránek, které zatím, co se faktech o varhanách týče, považuji za nejlepší. Postupně dokumentuji v litoměřické diecézi, jak se dá. Ale větší prioritou než dokumentace je pro mě konkrétní činnost ve věci záchrany nástrojů (čímž samozřejmě nechci v žádném případě říci, že bych význam dokumentace podceňoval). Rád bych své materiály nabídl těmto stránkám, protože se nedomnívám, že by mělo jít o "utajované" skutečnosti a naopak - když jako organolog budu tápat a nebudu vědět, může mi pak naopak užitečnými informacemi pomoci někdo jiný. Údaje v elektronické podobě shromažďuji, jak se dá a po nedávné šílené zkušenosti s "fleškou", která najednou přestala fungovat a já tímto přišel asi o rok práce, jsem se rozhodl zakoupit dvoudiskové úložiště. Nicméně "fleška" se jinak osvědčuje jako skladné a relativně spolehlivé provozní médium. Mohli bychom se sejít a já bych poskytl dosud nabytá data obsahující faktické údaje o nástrojích a nějaké obrázky - často i neuvěřitelně děsivé, což je pro litoměřickou diecézi dost typické (naposledy jsem fotil Langenauerovy varhany v Nepomyšli, o které se již také opírá plnou vahou strop utržený ve fabionu... Reaguji tím i na zájem o pozůstatky kostelů (a varhan, případně též zvonů) v doupovském prostoru, který podstatnou částí patří do "mého" revíru. Ale netěšte se, budete moc zklamáni... Armáda "úřadovala" svědomitě...
Z jiné diecéze - zjistil jsem, že neodpovídají údaje o varhanách poutního kostela ve Lhotě u Svaté Anny u Kraselova (Strakonice). Uváděný čtyřrejstříkový pozitiv už neexistuje, je zde jednomanuálový mechanický Rejna + Černý, který byl přes 20 let mimo funkci. Předloni v létě jsem ho trochu vyčistil a částečně zprovoznil. Nehraje špatně (mechanické kuželky vydrží neuvěřitelné věci)... Dispozice manuálu: Principal 8´(od c0 v prospektu, spodní oktáva dřevěná krytá), Salicionál 8´, Kryt 8´, Oktáva 4´, Roh 4´, Mixtura 2 2/3 + 2´(z technických důvodů jsem ji zredukoval na Oktávu 2´zaslepením labií kvintové řady páskou. Důvodem byly pro mě neřešitelné záhady ve štoku, kdy kvintová řada proznívala s jinými tony, když neměla, vzduch se kamsi ztrácel a nástroj byl nenaladitelný (toto řešení mi navrhl Jenda Otcovský a osvědčilo se - pokud se to někomu nebude líbit a bude se stavět do role zásadového "puristy", tak ať pásku z píšťal odstraní a něco s tím udělá podle svých možností a schopností - nejde o nevratný destruktivní zásah). Pedál: Subbas 16´krytý, Violon 8´zinkový (přiměřeně ohavný). U pedálu se mi nepodařilo zprovoznit registrování a zjistil jsem, že abych se k rejstříkovým ventilům dostal, musel bych rozřezat vzduchovod. To se mi nechtělo dělat, takže jsem onen Violon 8´zaslepil podobně jako kvintovou řadu v mixtuře. Jsou to totiž nepřiměřeně velké varhany naprosto neskutečným způsobem nahňácané a narvané do neuvěřitelně malého prostoru - vždyť původně zde byl čtyřrejstříkový pozitiv! Pro osmistopé píšťaly byl prořezán strop (dřevěný) a víc než třetina osmičkových řad má konce píšťal na půdě, přímo pod střešní krytinou! Zkuste si představit, jak probíhá ladění, údržba, atd...
Dobrý den, připojuji několik informací k varhanám v Malenicích, okr. Strakonice: autor původního nástroje z r. 1730 je Vojtěch Jiří Dvorský, významnou práci provedl r. 1828 Franz Hollada ze Strakonic a to dostavbu jednoregistrového pedálu, poslední oprava a přestavba ze spielschranku na norm. hrací stůl provedl r 1903 Jan Huml z Písku. R. 1919 byly tyto varhany přeneseny do kaple sv. Vojtěcha na zámku ve Lčovicích a r. 1935 poskytnuty Městskému muzeu ve Volyni, kde se v torzu nacházejí dodnes. Současný nástroj je od Eduarda Hubeného z r. 1919, pneumatická traktura- Barkerova páka. Reg: Principal8, Oktava4, kryt8,Fleta4,Salicional8, Gamba8 vyměněna při GO Františkem Nožinou r 1999 za oktavu2, a Subbas16, spojka okt.4, spojka ped. Plánovanou Mixturu nakonec Hubený neudělal. Dobrý den, díky za informace, napsal jsem Vám mail. Zdraví ŠS.
Vážení,
jsem pravidelným návštěvníkem těchto skvělých stránek, za které panu Svobodovi a ostatním moc děkuji. Rád bych se zeptal, zda někdo z Vás nemá informace o osudu varhan zbořených kostelů na území Vojenského výcvikového prostoru Hradiště (Doupov). Vím že konkrétně v Doupově byly varhany postaveny loketským varhanářem Johannem Georgem Ignazem Schmidtem v roce 1783, měly 2 manuály a 13 rejstříků. Tato informace však na těchto stránkách chybí, konkrétně na http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=515
Moc děkuji za jakoukoliv informaci a dále nabízím fotografie varhan v Karlových Varech, kde občas hraji.
S pozdravem Petr Písařík
»
Vont Brejlovec
2013-05-05
Dobrý den,
nevím, zda jste již obdržel nějaké informace o osudu varhan v Doupovském prostoru. Varhany z kostela ve Svatoboru byly přesunuty do Klementina (jak se i zde píše a asi to i víte). Co se týká varhan v děkanském kostele v Doupově, můj táta má někde ve svých záznamech opsanou část dispozice těchto varhan. Přesný osud varhan neznám, ale s nějvětší pravděpodobnosti zanikly spolu s kostelem nebo již dříve. V době jeho služby ve VVP zbývalo již pouze torzo. Pokud byste měl nějaké informace o osudu varhan z Doupovska, budu za ně také velice rád. Zdraví JP
Dobrý den , S velkým zájmem jsem si přečetla Vaše stránky. Jelikož zde chybí fotografie kostelíčka a varhan z naší vesničky Velešice, tak je zasílám současně e-majlem.
Dovolila by jsem si mít prosbu na návštěvníky těchto stránek. Hledám všechny zmínky o rodáku z naší vesničky jménem František Blažek *21,12,1814 +13,1,1900 Praha, hudební teretik a pedagog na varhanické škole. 1836 se stal tajemníkem Jednoty ku zvelebení chrámové hudby v čechách.(Jeho žáky byli mj. K.Bendl, A.Dvořak,J.B.Foerster)Byl otcem zpěvačky Věkoslavy Blažkové- Ressové *1841 Praha +1873 Velešice.
Snad vše, co se dalo najít na internetě,mám, kdo opravil
nedávno pomník na místním hřbitůvku není k zjištění. Jsou tu potomci, nebo kdo ....? Děkuji předem za každou zprávu .
Přeji dobrý den,
jsem obyvatel fary na Sutomi, vedle kostela sv. Petra a Pavla tamtéž. Bohužel již nefunkční varhany mají štítek Bratři Paštikové - Praha, ve Vašem soupisu jsem je nenalezl. Nabízím jako laik alespoň fotografie. Sdělte mi, prosím, jaké potřebujete. Udělám a pošlu na mailovou adresu, kterou mi prosím sdělte. S pozdravem
Josef Otradovec
Sutom 1
Dobrý den, děkuji za nabídku, poslal jsem Vám mail. Zdraví ŠS.
Hlásím změnu, která nastala v Hradci Králové na Pražském předměstí u Božského Srdce Páně. Od posledního "kvartálu" minulého roku 2012 Vámi uvedené vahany firmy Petr-Melzer neexistují. Nebyly již hratelné a dvacet let se hrálo na docela slušný digitál zn. Eminent - jeden z prvních v této oblasti. Nabízel se stroj ze Švýcarska, který ovšem "vylobbovala" místní pedagogická fakulta, takže náš kůr (jsem tam regenschorim) posloužil jako skladiště, protože je asi nejprostornější v celé diecézi.
A právě od Adventu minulého církevního roku jsme měli dojem, že zase posloužíme jako "skladiště". Ovšem jednalo se o nové (spíš zánovní) varhany, které byly zrušeny v Dortmundu (Němci totiž přecházejí na klasický systém a toto je elektropneumatická kuželka), které měly již v květnu být provozuschopné. To se skutečně stalo. Poprvé jsem je použil "naostro" při slavnosti seslání Ducha svatého - dělali jsme Missa Lux et origo od pana Strejce.
O týden později byly tyto varhany slavnostně posvěceny. Ještě den před svěcením jsem je předváděl svým spolužákům z hradecké "farmačky" - měli jsme sraz po třiceti letech. Byli tím vesměs nadšeni - někteří mysleli, že jsem farmacii pověsil na hřebík a jsem varhaníkem z povolání...
Podrobné informace bych Vám zaslal mailem, když napíšete, co vše budete chtít vědět. Nástroj pochází z roku 1955 - ostatní sdělím, až si k tomu zase sednu, abych nezkomolil jméno a místo varhanářské dílny. Restaurovali a stavěli to páni Žloutkové - otec a syn. Ta původní firma je prý již zaniklá. Nevýhodou akustickou pro nás je, že nástroj je umístěn velmi blízko "klandru" - tak metr od něj - hrací stůl stojí bokem z pohledu k oltáři napravo. Ovšem varhaník kouká na přední hranu postamentu. Velice je problematické odhadování zvuku - zejména při doprovodu sboru, který musel dost radikálně změnit postavení. Ale vše jsem ochoten popsat, co budete chtít - samozřejmě dispozici, kterou musím zase najít - zpaměti (ono je to německy) si nejsem jistý, přestože už čtvrt roku s tímto nástrojem "obcuji".
Děkuji za pochopení a těším se na Vaše požadavky.
Timotheus Aquaparva
Tak jsem si zde pročítal některé položky, až jsem narazil na poměrně obsáhlý, leč neúplný, výčet díla firmy Rejna + Černý. Po pravdě řečeno, úplný výčet opusů této firmy sestavit dnes už snad ani nelze. Nicméně zde doplňuji jednu aktualitu z pozice organologa litoměřické diecéze: Varhany ve farním kostele v Kryrech již zřejmě dohrály - asi před rokem se do nich zřítil strop, a to skutečně velmi destruktivním způsobem. S Jendou Otcovským jsme část píšťal předisponovali na faru, kde zatím budou uskladněny. Podobně na tom jsou varhany kostela v Lenešicích, který se částečně zřítil (věž + část lodi s kůrem). Něco z varhan přežilo a to "něco" je rovněž uskladněno v dobré víře, že po obnově kostela bybylo z čeho vyjít při rekonstrukci. Co je velmi pozitivní, že v docela dobrém stavu přežila vzdušnice a dřevěné píšťaly (z cínových jsou samozřejmě z velké části placky, ale i tak je z čeho vyjít). Ahoj Radku, díky za info, doplním ty smutné události do databáze. Jasně, že tu není všechno, vždyť to plním teprve 15 let :-). Ani svou diecézi nemám ještě 100% vyplněnou (i když zmapováno máme už vše). U "sousedů" zejména na jihu a jihozápadě je to s pokrytím o poznání horší. Ať se Ti daří! Štěpán
Vazeny pane Svobodo! Na konce roku 2009 jsem hral koncert na Steinmeyerovych varhan u sv. Vojtecha v Praze (pobliz Narodniho divadla). Fara se chtela obracet na firmu Steinmeyerovych v Oettingenu aby dostala nabidka za restaurovani, ale ta dilna vic neexistuje. Pan Paul Steinmeyer poradal varhanni firmy Sandtner a Kubak.
Pripravuje se nejaky projekt restaurovani teho vynikaciciho nastroju? A ktera firma je vybrana.
Dekuju mockrat! Ulrich Theissen Zaslal jsem Vám mail. Zdraví ŠS
Na Wikipedii je článek Varhany Korandova sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni
http://cs.wikipedia.org/wiki/Varhany_Korandova_sboru_%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9_c%C3%ADrkve_evangelick%C3%A9_v_Plzni
a zrovna probíhá diskuse o jeho smazání – prý z důvodu, že tyto varhany "nejsou encyklopedicky významné", tj. článek o nich prý nemá v encyklopedii, jakou Wikipedie je, co dělat. Sám nechápu, jak si někdo (zvlášť neodborník) dovoluje rozhodovat o tom, které varhany historické jsou a které ne. Prosím, připojte se k diskusi, aby takové články nebyly mazány!
»
Petr Heřman
2012-05-15
Ňečitelně se zobrazit ten odkaz na Wikipedii, zkusím to znovu:
Varhany Korandova sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni
Pokud se to nepodaří zobrazit, zadejte na WIkipedii přímo: "Varhany Korandova sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni"
A pak kliknout na to slovo "diskutuje" a tak vstoupíte do rozsáhlé diskuse o smazání. Nejde jen o tyto varhany, ale o zásadní přístup. Já bych si nedovolil o jediných varhanách prohlásit, že "nejsou významné".
Dobrý den, chtěla bych doplnit info ohledně varhan ve Stupně (Plzeňský kraj) Varhany jsou ve velmi dobrém stavu, v létech 2004-2006 byly opraveny, provázejí pravidelné mše a každoroční štědrodenní koncerty. CHybí nám jen údaj o ceně, za jakou byly do našeho kostela pořízeny. Kostel je přihlášen na 1.6.2012 do akce "Noc kostelů", s programem,jehož součástí je prohlídka kúru a varhan. Pokud bychom mohli někde získat další informace,prosím o kontakt. Kroniky totiž o varhanách nic neuvádějí. Děkuji
Marta Hricová Dobrý den, odpověď máte v mailu. ŠS
To jak se tady v Čr zachází s nástroji s to jak se tady hraje, je naprostá katastrofa. Jeden druhého přesvědčuje, že je vše v pořádku. Všichni mají pocit, že oni jsou expertem na varhanářství a varhanní hudbu. Ničení varhan, znehodnocování varhanní hudby před publikem ... to je skutečný obraz české varhanní scény.
»
Pavel Barbořák
2012-03-05
Není to tak strašné. Některé země (např. Polsko) jsou natom ještě podstatně hůř. Po porovnání jsem hrdý že jsem čech.
Jelikož se chystám napsat cosi o poutním kostele Panny Marie Sněžné na Svatém Kapeni, potřeboval bych nějaké zajímavé detaily o tamních varhanách. Ví se něco ?
děkuji.
Ivan Rillich Dobrý den, odpověď zasílám mailem. ŠS
Na stránce o varhanářích jsem po letech konečně objevil odkaz na varhanáře Matěje Strmiska, bohužel jsou tam uvedeny jen jeho 4 díla. Můj dědeček František Hanzlíček byl přes šedesát roků varhaníkem v kostele v Roštíně u Zdounek, sedával jsem celé roky jako chlapec vedle něj a vždy jsem měl před sebou krásnou jmenovku se jménem Matěj Strmiska- varhanář. Dědeček je již mnoho let mrtvý, ale teprve letos jsem měl příležitost kostel znovu navštívit a udělat fotografie varhan i kostela. Pamatuji varhany ještě obsluhopvané kalkantem, elektrické dmychadlo bylo instalováno asi v šedesátých letech. Píši proto, že v sezanamu děl M.S. není Roštín uveden. Rád poskytnu fotografie a sám budu vděčný za bližší údaje oi M.S.
Srdečně Zdraví Milan Hanzlíček, Opálkova 18, 63500 Brno
Dobrý den, děkuji velmi za nabídku, rád ji využiji. Ohledně dalších údajů jsem Vám poslal mail. Se srdečným pozdravem. Š.S.
»
Marcela Dvořanová
2011-10-17
Dobrý den,
mám nějaké bližší údaje o M. Strmiskovi.
Jestli máte zájem, ozvěte se mi na můj email, pošlu je.
Na varhany od M. Strmisky jsem hrávala v kapli sv. Antonína nad Blatnicí odkud pocházím a teď na ně hraji v Ježově, kde bydlím
Marcela Dvořanová
Potřeboval bych vědět kdo postavil varhany v klášteře klarisek v Brně Soběšicích. Děkuji
Pánek Varhany jsou opus č. 15 z r. 1997 firmy Žloutek a syn.
Zdravím Vás. Štěpán Svoboda
Dobrý den...máme doma staré varhany foukací(šlapací) není uveden rok výroby, ale je tam napsáno Carl Pfeifer, Teschen...a věnováni: TYKOTYKIEWICZ....P.TMZ.NACHF.
K.K.HUF.HARMONIUM....Fabrikant in Wien
místo těch teček ve věnováni je nějaký erb....můžete mi pomoct zjistit co jsou to za varhany a z kterého roku pocházeji? Děkuji za info...s pozdravem Žebroková Lucie Dobrý den, odpověď jsem Vám zaslal mailem. ŠS
Vážení,
protože vím, že můj předek byl varhanář Jan Viktora
dostal jsem se na Vaše stránky.Nesedí mě údaje o opravách
s ohledem na věk J. Wiktora st. doloženo 1792-1847
J. Wiktora ml. doloženo 1771-1858
Bylo by to možné pouze v případě,že se nejedná o otce a syna.Máte k uvedeným osobám nějaké další informace,
které by jste mě mohli poskytnout?
Předem děkuji za odpovědˇ. Dobrý den, těší mě, že jste navštívil tyto stránky. Údaje u varhanáře Viktory jsou velmi zastaralé (z r. 2001), během týdne je opravím a doplním. Pokud byste měl jakékoliv další informace o Vašich předcích, které byste mohl poskytnout, velmi je uvítám! Já Vám pošlu to, co mám. Můj mail: stepansvoboda@atlas.cz Klidný závěr roku přeje Štěpán Svoboda
»
Pavel Kozojed
2011-07-22
Pane Wiktoro, prosím, můžete mi dát na vás kontakt? V mém rodišti stojí varhany vašeho předka, Jana Wiktory. Rád bych o tomto staviteli varhan zvěděl více.
Děkuji PK
Dobrý den. Shodou okolností vidím, že v databázi jsou již jedny varhany z Jenišovic. Proto Vám oznamuji další : Obec Jenišovice (u Turnova), farní kostel sv.Jiří, firma Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou, rok 1904. Zní celkem dobře, ale nemá na ně kdo hrát. Přijďte pobejt. J.Brož, místostarosta
Zdravím všechny milovníky varhan a varhanní hudby, ve čtvrtek 3.března jsem navštívil fantastický koncert v Mariánských Lázních. Na varhany v Evangelickém kostele hrál Jan Doležel, společně s ním vystoupil trumpetista Jan Vitinger a sopranistka Anna-Maria Lahodová. Byl jsem nadšený, co vše je možné dostat z malých jedno-manuálových varhan, plynulá cressenda, zdánlivě nekonečná paleta barev. Program byl velice náročný, většinou úpravy symfonických děl, například finále z Deváté symfonie Beethovenovy, kde varhaník Jan Doležel neskutečným způsobem zvládl virtuosní part (hrál z partitury). A tak poetickou trumpetu, jako v podání Jana Vitingera, jsem v životě ještě neslyšel. Bravo Plzeňáci!!!
Velmi mne zaujala tato databáze i její ztvárněnívčetně fotografií varhan.Ovšem postrádám zde krásné varhany,za jejichž záchranu už leta bojuje sdružení v Luži,okres Chrudim (mnozí možná znáte spíše název Luže-Košumberk,kde je Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé,léčí zde pohybové poruchy-do r.l958 to byla léčebna tuberkulózy).Chrám Panny Marie Pomocnice Na Chlumku v Luži má opravdu historické varhany,dobře udržované dodnes,opravované průběžně,ale sbírají se peníze na jejich generální opravu.Zdravím pana varhaníka Rejška a jeho rodiče z A.Letenské-bývalé sousedy (já z č.16 a z ÚKDŽ se známe).
Prosím o informaci, na jakou adresu mohu poslat foto varhan a kostelů, které jsou sice do databáze zařazeny, ale informace chybí. Fotky prosím pošlete na stepansvoboda@atlas.cz nebo foto@varhany.net.
Předem díky za ně.
Š.S.
Zdravím,pane Svoboda měl bych ještě jeden dotaz?A to k varhanám v děkanském kostele v Táboře.Z historie kostela jsem zjistil?//VARHANY-postavila místní varhanářská firma Skopek v roce 1895,roku 1941 je tatáž firma rozšířila na třímanuálový pneumatický stroj se 49 rejstříky a téměř 4000 píštal.Starší barokní skřín(myslím že zustala z puvodních varhan které jsou ve vaší mapě uvedeny)to je ovšem jen můj názor!dále:zdobí sochy 3 velkých a 6 malých hudoucích andělů.Pozitiv varhan jw v průčelí kůru.Varhanář Petr Fišer z Prahy je v letech 1995-98 zrekonstruoval a traktůru předělal na elektro-magnetickou,takže dnes patří mezi největší a nejlepší varhany v republice.A jelikož se o Varhanáře Čeňka Skopka zajímám nesedí mi to podle vašeho seznamu kde toto není vůbec uvedeno,dále jsem vypátral ješte jedny vyrhyny udajne vyrobené firmou Skopek poblíž Žirovnice ale to nemám zatím ješte prozkoumané.Zatím děkuji.Sviták Tábor
»
Komrska
2010-01-19
Vzkaz pro pana Svitáka z Tábora: Od Čeňka Skopka jsou také varhany v Česticích na Strakonicku. Jednomanuál, pneumatická kuželka z roku 1914, dispozice:Principal8, Oktava 4, Salicional8,Kryt8, Progressiv 2řadý, Subbas 16, spojky- ped,super a suboktávová. Stroj je vsazen do upravené rokokové skříně Johanna Kocha z Březnice z r. 1811. V prospektu je mlčící původní Principal 4, ten Skopkův je umístěn netradičně až v zadu za ostatními registry. S pozdravem J. Komrska.
»
Gaston7
2010-01-21
P.Komrska děkuji ale zřejmě to byla asi jen přestavba varhan Skopka,nebo je vyrobil celé?? Děkuji Sviták
»
J.Komrska
2010-01-24
Dobrý den, co se týká varhan v Česticích,Skopek využil původní skříň, kterou částečně zrestauroval a vzadu rozšířil o to, co zabrala nová pedálová vzdušnice.Veškeré vnitřnosti i píšťalový fond, hrací stúl, traktura, to vše je Skopkova práce.Tyto varhany mají zvukově ušlechtile intonovaný principal a to i přesto, že je většinově z pozinku, oktáva je středně silná a jasná, kryt je trochu výraznější, ale je dobrým podkladem k oktávě.Já na tyto varhany hraji asi 11 let, přebíral jsem je jako nefunkční, svépomocně se mi je po roce a půl povedlo dostat do solidně hratelného stavu,super a suboktávní spojky nepoužívám, protože ty ještě nejsou zprovozněné a tudíž fungují nespolehlivě, v roce 2006 při opravě střechy tam dělníci pustili skrz strop velké množství tašek a cihel a došlo ke zničení asi 50 píšťal, sice se mi je povedlo opět zprovoznit, ale na některých se to projevilo na kvalitě zvuku. Musela poté následovat opětná 4měsíční důkladná oprava.Celkově jsou ale tyto varhany v poměrně dost uspokojivém stavu a liturgie se na ně dá bez problémů doprovázet. S pozdravem J. Komrska
»
H. Šafratová
2010-11-01
Pro pana Svitáka .... Od firmy Skopek Tábor jsou varhany také v Obratani. Měla jsem tu čest na ně cca 2,5 roku hrát. A právě za mého působení došlo k jejich opravě firmou z Č. Budějovic. Přesně si nevzpomínám na jméno toho fousatého a příjemného pána, který by si také určitě vzpomněl na to , když se boural pohon varhan. Našlo se tam totiž psaní, které popisovalo situaci jisté chudé rodiny (asi z Tábora), stálo tam něco v tom smyslu, jak se jim vede špatně a co v té době kolik stojí. A na závěr bylo, že prosí toho, kdo tento list najde, ať se za jejich chudou rodinu pomodlí. No a pan varhanář byl velice zklamán, že tento list si přivlastnil jistý pan Petr Mareš(v té době vlastnil v Obratani antik). Dřevo z bednění měchu chtěl použít na opravun starého nábytku a tak se připletl i k tomuto odhalení této listiny. Bohužel. Zdravím Šafratová Helena
Dobrý den,
prosím odbornou veřejnost o informaci, jak ochránit kvalitní nástroj při výmalbě kostela. Kostel se začíná malovat tento týden a práce by měly trvat cca 5-7 týdnů. (pozn. na výmalbu padne cca 500 litrů barvy).Děkuji za odpověď. Dobrý den, odpověď máte v mailu. Š.S.
víte něco o varhanáři z Lomnice nad Popelkou p.Kobrle ?
žil kolem roku 1900
»
Zdeněk Novotný
2010-09-23
Článek "Romantický varhanář Josef Kobrle" vyšel v ročence Z Českého ráje a Podkrkonoší č.10 v roce 1997. Možná by se dala ještě sehnat v semilském muzeu, kde starší vydání ještě mají. Článek je příliš dlouhý, aby se naskenoval a odeslal, autor J. Tomíček, který loni zemřel, napsal článků více a snad i knih, jedna vyšla nedávno (už se toho nedožil). Na řadu Kobrlových nástrojů jsem hrával (v Semilech ještě doposud), ale řada z nich již neexistuje. Přestože nejsem zarputilý odpůrce romantických nástrojů, s autorem, kterého jsem dobře znal i jako varhaníka, ve všem zcela nesouhlasím, ale to sem nepatří. Pokud máte zájem, najdete kontakt na mne na portálu varhaníci.info. Zdraví Z. Novotný.
Dobrý den, zdravím všechny příznivce varhan i varhanní hudby. Na naší konzervatoři JKO Ostrava, kde studuji, došlo ke komplexní zvukové úpravě stávajících velkých varhan III/46-mechanický i elektrický hrací stůl, v nástroji je disponováno mnoho jazykových registrů. Přeintonaci a ladění provedla firma Robert Ponča Varhany z Krnova-Kostelce.
Výsledek je naprosto úžasný, nová zvuková koncepce získala výborné ohodnocení i od významné německé varhanářské fa. Všechny srdečně zvu při jakékoli příležitosti, přijďte si poslechnout, po domluvě třeba i zahrát. Dispozici mám taky někde uloženu.
Pozdravuje Radovan
Chtěl bych se zeptat,proč nejsou zveřejněny údaje u varhanářské firmy Novák Tábor??Děkuji
Dobrý den, odpověď máte v mailu.
V principu je možno říci, že je mnoho údajů - a nejen o této firmě - známo, ale dosud čeká na publikaci. Řada badatelů měla jak s průzkumem v terénu, tak s výzkumem v archivech mnoho práce. Pokud poskytnou výsledky svého bádání pro účely této databáze, respektuji jejich podmínky pro případné zveřejnění. V případě zájmu o tato data je samozřejmě domluva možná - pošlete mi, prosím, mail (stepansvoboda@atlas.cz).
Štěpán Svoboda
moc děkuji za poskytnuté informace moc mi pomohly hledal jsem úbislavice jen jedna poznámka k ke zkomolenému austaut píše se auslauf... ale to je jen malá chybička nesmírně děkuji a přeji úspěch.fotky popřípadě pošlu Díky za návštěvu a upozornění na chybku - již je opraveno. Díky i za případná fota. ŠS
dobrý den,
v seznamu "dispozice" je u kostela sv. Jakuba v Praze-Starém Městě uvedena dispozice, která neexistuje od r. 1941, možná by bylo dobré uvést aktuální stav,
děkuji,Chřibková
www.auditeorganum.cz Dispozice svatojakubských varhan je již doplněna o aktuální stav. Zdraví ŠS.
Hezký dobrý den:-) Mám velikou úctu k varhanářskému dílu, stejně jako můj přítel hudebník Martin Laul. Jeho velikým přáním je mít alespoň 3 kousky varhanních píšťal. Nevíte, kde by se dali nějaké vyřazené sehnat? Velikost taková, aby se dali umístit do bytu. Byl by to nádherný dárek.
Děkuji moc. Jindřiška (Henriette)
PS: S přítelem jsme právě vydali CD, na kterém je ve většině mých skladem jeho aranžérský rukopis.
http://www.youtube.com/watch?v=xa3tYU92wrA
»
Bohumír Stehlík
2010-05-25
Mam pocit, že bych něco podobného takového mohl sehnat. V nějakém kostele rušili staré varhany a kamarádka má snad na zahradě nějakou kupu píšťal.
Mirek
»
Jindřiška Malíková
2010-06-22
Hezky zdravím:-)
Jéjej, tak to by bylo super, kdyby se daly sehnat. Můžete mi v tom tedy nějak pomoct? Moc děkuji:-)
Dobrý den, vřelé díky za krásné a zajímavé stránky.
Pokud by byl zájem mohla bych zaslat několik fotografií kostelů a varhan z okolí Chotěboře, které zde nejsou k dispozici.
Přeji hodně úspěchů a hodně návštěvníků na Vašich stránkách! Děkuji za návštěvu stránek a za nabídku fotografií, zájem určitě mám, prosím, pošlete je na níže uvedenou adresu.
Srdečně zdravím, Š.S.
Díky za výjimečnou stránku. Její pročítání je osvěžující.
Kdyby tak každý zážitek týkající se varhan byl takový...
Měl jsem možnost vidět stav varhan ve Chvalči nedaleko Trutnova a zaplakal jsem. Bohužel tyto barokní varhany (viz Václav Uhlíř, Varhany královehradecké diecéze) nejsou ve svém špatném stavu osamoceny. O stavu kostela bych se raději nezmiňoval. Je zde mj. dvoupatrová kruchta, nebo ikonograficky zajímavá tzv. Královnina zpověď- provedená jako řezba na konfesionálu aj.). Zajímalo by mne též jméno Johanna Georga Stoelzela z Dorfbachu (je to ve Slezsku?- tedy v příhraničí). Taky děkuji na upozornění na nahr. varhan. S pozdravem Honza Dobrý den,
díky za návštěvu na stránkách, odpověď máte v mailu. Zdravím Vás!
Dobrý den. Existence barokních (nebo ranně romantických) s varhan jazýčkovými rejstříky, je v ČR doložena, byť jich není mnoho. Existují i jejich nahrávky? Vím, že jich není mnoho. Známé jsou nahrávky prof. Reinbergra, ale jsou dostupné taky novější? Velmi mne potěšila prezentace nástroje Jiřího Španěla, pocházejícího z první poloviny 19. století, který se nachází v Rychnově nad Kněžnou (natočil ji Jaroslav Tůma). Krásné ukázky nástrojů přináší pořad Radka Rejška na ČRO 3- Vltava. Zajímá mne, jestli se i v dnešní době najdou takové nahrávky (CD), které celistvě reprezentují bohatství varhanní tvorby. Z barokních nástrojů mne oslovila nahrávka právě Reinbergrova, historických varhan Johanna Davida Siebera v Polné a dále Kánského a Brachtla, tedy současných autorů, jejichž varhany stojí v Humpolci (a nejen tam) . Děkuji za odpověď. S pozdravem Jan Chmelař Trutnov
»
Gaston7
2010-03-24
Zajímavé historické varhany i z ukázkami Olbramkostel u Znojma.
Dobrý den, v kostele v Krásném Lese u Frýdlantu (sev. Čechy) žádné varhany nejsou a ani být nemůžou, kostel v roce 1992 vyhořel. MS Díky za informaci, i když dosti smutnou ...
ŠS
»
Jiří Rada
2010-03-21
Varhany v kostele sv.Heleny v Krásném Lese byly původně mechanické.Na konci 19tého stol.byly přestaveny fi SCHUSTER A SYN Z ŽITAVY na pneumatické.Po požáru z varhan zbyly jen fragmenty prospektu , který byl barokní.Zvuk varhan byl zajímavý dvojím zvukem .Ostrým ohraničeným tónem a jemným , jakoby dechovým tónem.Kostel vyhořel 23.6.1992 (jr)
Přeji pěkné dny a v návaznosti na sdělení kol. Doležela a kol. Vitingera oznamiji, že týž varhanní festival se uskuteční ve dnech 23-24.4.2010 na Riegerových varhanách Opus 315 v chrámu Povýšení sv. Kříže v Děčíně.
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda máte více informací o varhanářích Vojtěchu Káši z Brna, Janu Tučkovi z Kutné Hory a Matěji Strmiskovi z Uherského Hradiště. Nikde o nich nemůžu najít víc informací, než jen to, že žili. Velmi by mi tyto informace pomohly k mé závěrečné práci. Děkuji. Dobrý den, odpověď jsem Vám poslal na mail. Zdravím Vás, ŠS.
Dobrý den,
Od pátku 26.února do neděle 28.února bude kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově hostit VARHANNÍ FESTIVAL Interprety budou trumpetista Jan Vitinger a varhaník Jan Doležel. Zazní díla významných skladatelů celé hudební historie, od středověku po současnou hudbu, například J.S.Bach, F.Liszt, L.Janáček aj. Páteční a sobotní koncerty začínají v 19 hodin a nedělní koncert v 15 hodin. Více informací na info@metanoia-arte.cz, nebo www.metanoia-arte.cz Děkuji a zdravím
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=11
Zdravím, několik hezkých obrázků Doliny včetně kostela najdete ne shora uvedené adrese, bohužel z interiéru kostela je tam jen oltář. Zdravím Vás a děkuji za uvedení odkazu. Stránky www.zanikleobce.cz znám, možná se v budoucnu dohodnu s jejich provozovatelem na prolinkovaní objektů, které jsou dnes již zaniklé. Štěpán Svoboda
Vážený pane Svobodo.
Jsem učitelem na ZŠ v Ondřejově. V rámci projektů , které chystáme pro žáky na 2.stupni ,které mají využít regionální témata ve výuce, chceme ,jako jednu část, zpracovat téma - Varhany v Mikroregionu Ladův kraj. Rádi bychom Vám po zpracování tohoto projektu, nabídli získáné výstupy (fotografie a pod.).Chtěl bych Vás touto cestou také požádat o radu, zda je něco, čeho bychom si při této práci měli obzvlášť všímat, nebo něco, co by mohlo být i přínosem pro Vaše stránky ? Zůstávám s pozdravem Miroslav Rovenský Dobrý den. Velmi mě těší, že jste vymysleli pěkné téma a snažíte se podnítit zájem dětí o varhany resp. kulturu vůbec. Několik postřehů a nabídku jsem Vám poslal na mail. S pozdravem Štěpán Svoboda
Bylo by možné doplnit fotografiemi varhany Jihočeského varhanáře Čeňka Skopka z Tábora?? Pokud máte nějaké fotografie varhan, pošlete je prosím, rád je na stránkách uveřejním (můj mail: stepansvoboda@atlas.cz). Z jižních Čech mnoho fotografií Skopkových varhan nemám, něco doplním.
S pozdravem, Štěpán Svoboda
»
Gaston7
2009-12-28
Děkuji,mám zatím jednu foto z Plané nad Lužnicí/můj deda tam byl varhaníkem.Seženu pošlu,Soběslav/Sv Petra a Pavla Ratibořské Hory,Pokusím se i Tučapy
zpráva pro p.Františka Schussera.
Dobrý den, četl jsem náhodou ve zdejší diskusi Váš příspěvek, ve kterém píšete o Vašem zájmu o varhanáře Wilhelma Schussera aj.. Zajímám se mimo jiné o varhanáře západních Čech a o jmenovaném varhanáři a jeho díle mám určité informace. Měl bych zájem se s Vámi spojit a informace si vyměnit. Kopii požadovaného článku "Tepelští varhanáři" Vám mohu poskytnout.
Dobrý den,
na Vašich stránkách jsem našla odkaz na kapli sv.Gotharda v Kamýku (dnes součást V. Přílep). Pro upřesnění si dovoluji uvést, že původní kaple z roku 1772 byla zbořena, protože bránila vjezdu do statků na návsi, nová kaple byla postavena r. 1880. Jde o jednoduchou návesní kapličku, z původního mobiliáře se dochoval pouze rám oltářního obrazu sv.Gotharda, který byl v letošním roce (2009)restaurován p. restaurátorkou Čihákovou z Chlumce n. Cidlinou. Vzhledem k charakteru a velikosti jak původní tak nynější kapličky není předpoklad, že by v ní byly instalovány varhany. Díky za informaci, seznam církevních objektů je převzat z databáze Pražského arcibiskupství. Protože v některých kaplích stávaly dříve pozitivy (malé varhánky bez pedálu), jsou i tyto kaple zde na stránkách uvedeny - tam, kde je známo, že nejsou vybaveny nástrojem, je tato skutečnost poznamenána.
S pozdravem, Štěpán Svoboda
Nevíte někdo, kde bych našel ke koupi, nepoužívané, vyřazené, možno i lehce poškozené jazýčkové varhany?
Nejlépe od firmy Rieber-Kloss (třeba Petrof B-RK1)
Budu vděčný za kontak na někoho takového.
Standa
Dobrý den, odpověď jsem Vám zaslal na mail.
Š.S.
VARHANY V KOSTELE SV. VÁCLAVA
VE VELEŠÍNĚ
Zmínka o prvních varhanách pochází z druhé poloviny 16. století, kdy ve Velešíně působil páter Václav Metla. Byly to malé varhánky za 80 zlatých a byly umístěny na oratoriu. Velké varhany od varhanáře Bedřicha Semráda ze Sedlce byly na nově vybudovaný kůr postaveny v roce 1755. V kostele byly plných 155 let. Na počátku 20. století byly ve špatném stavu a v neděli 6. března 1910 přestaly hrát úplně.
Nové, již třetí varhany, byly pořízeny z darů a dodala je firma Čeněk Škopek z Tábora za čtyři a půl tisíce korun tehdejší měny. Z nádraží ke kostelu je vezlo sedm vozů. Byly stavěny od 3. do 25. listopadu 1911 a v neděli 26. listopadu 1911 byly posvěceny biskupským vikářem P. S. Hrabáčkem. Tyto varhany byly pneumaticko kuželové s 12. rejstříky ve 2 manuálech. Měch varhan byl umístěn v kostelní věži.
V současné době jsou v kostele sv. Václava ve Velešíně barokní varhany z poloviny 18. století. Pocházejí ze zrušeného kláštera Kamaik u Branaus. Hraběnka Terezie Trautmansdorfová je původně zakoupila pro Hůrky u Nové Bystřice, odkud pak byly zásluhou regenschori Marie Bůžkové převezeny v dezolátním stavu do Velešína. Přes mnoho nesnází se mistrovské dílo podařilo zachránit. Díky finančním příspěvkům věřících se svého díla mohl ujmout V. Šlajch a restaurátorka E. Prokopová. Varhany poprvé zazněli při mši o pouti svatého Václava v roce 1988. Na těchto varhanách se od 26. srpna 1990 konají i varhanní koncerty.
VARHANY V PŘEDNÍ VÝTONI
V kostele svatého Filipa a Jakuba v Přední Výtoni se nachází archaická raně barokní varhanní skříň o které se Vít Honys domnívá, že autorem byl Andreas Putze z Pasova, který žil v letech 1590 až 1657. Jeho varhany se dochovaly v nedalekém rakouském klášteře ve Schläglu. Skříň varhan v Přední Výtoni vykazuje nejméně dvojí přestavbu.
První přestavba je datována letopočtem 1751 a dokumentuje ji erb opata Quirina Mickla z kláštera Vyšší Brod. S touto přestavbou lze ztotožnit 8 dodatečných čtvercových výřezů pro nová rejstříková táhla po stranách původního hracího stolu a přezlacení řezbářské výzdoby. Letopočet 1751 na postamentu až příliš koresponduje s pořízením nových varhan v tomto roce pro kostel ve Frymburku. Je velmi pravděpodobné, že staré varhany, které kolem roku 1640 postavil Putz pro kostel ve Frymburku, byly v roce 1751 přestavěny pro kostel v Přední Výtoni. Pro Putzovo autorství částečně svědčí i prvky varhanního prospektu, které jsou shodné s prospektem ve Schläglu.
Zásadní narušení původních hodnot cenného nástroje však znamenala přestavba z roku 1935, kterou provedl varhanář František Šurát z Českých Budějovic. Při této přestavbě byla původní manuálová vzdušnice nahrazena novou kuželovou pro sedm rejstříků, byl pořízen nový hrací stůl s mechanickou trakturou, dispozice byla romanticky upravena, postament varhan předělán do dnešní hranolovité podoby a skříň přemalována. Varhany dostaly podobu s devíti znějícími rejstříky, kde manuál s C-f3 má 54 tónů a pedál C-h má 24 tónů.
Jak prokázala zkouška provedená při nedávném čištění a konzervaci nástroje panem V. Markem z Vyššího Brodu, původní prospektové píšťaly dodatečně vsazené do vnitřního píšťaliště přesně odpovídají délkou těl i úrovní závěsů původní poloze prospektových věšáků i linií původních řezeb. Je otázkou, zda se jedná o prospekt původní, či až z 18. století. Prospektové píšťaly mají poměrně široká labia ve tvaru oslího hřbetu završená křížky z bradavek u největších píšťal. Prospektové píšťaly Putzových varhan ve Schläglu mají tvar labií shodný, nemají však výzdobu křížky z bradavek. Pravděpodobně ze stejné doby pocházejí cínové píšťaly Oktávy 2, které jsou dnes vsazeny v rejstříku Flote 2.
Hypotéza o putzovském původu varhan v Přední Výtoni se jeví jako velmi pravděpodobná. V každém případě jsou varhany v Přední Výtoni nejstarší organologickou památkou jižních Čech.
VARHANY VE FRYMBURKU
V nedalekém rakouském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Schläglu, který byl po mnoho století „domovským a patronátním“ kostelem frymburské farnosti, se dochovaly monumentální dvoumanuálové varhany z let 1634 a 1635, které jsou připisovány varhanářské dílně v Pasově Andrease Putze. Podle blíže nepodložené zmínky postavil Andreas Putz někdy kolem roku 1640 „nějaké varhany pro kostel ve Frymburku.“ Tuto informaci podal v roce 1966 R. Quika a později ji převzal i B. Petr. Reálnější termín byl rok 1649, kdy došlo k rozsáhlé přestavbě kostela ve Frymburku po vpádu a plenění Švédů za třicetileté války.
Ve frymburském kostele sv. Bartoloměje však dnes stojí v historické skříni Bedřicha Semráda z roku 1750 dvoumanuálový romantický nástroj v dispoziční podobě z roku 1922. Tuto přestavbu provedla nešťastně firma Mauracher z Kraslic, kdy provedli kombinaci staršího Lachmayerova kuželomechanického systému s pneumatickým. Na přestavbu varhan vypsal varhaník Isidor Stöcgbauer nejen sbírku, ale byl zaveden i poplatek za stálé místo v kostele. Dodnes jsou v lavicích tabulky se jmény. Ve farní pamětnici je poznámka: „Někteří farníci nejprve notně nadávali, ale nakonec poplatek zaplatili.“ Varhany z roku 1922 mají 16 rejstříků, dva manuály s 54 klapkami, jeden pedál s 27 klapkami, tři spojky a jeden pedál na spojovacím rejstříku.
Vít Honys, který prokázal, že varhany v Přední Výtoni jsou nejstarší takovouto památkou jižních Čech, si všímá i souvislostí při přestavbě varhan ve Frymburku v roce 1750. Rekonstrukce varhan v Přední Výtoni, která byla provedena v letech 1750 a 1751, nápadně koresponduje s pořízením nového nástroje ve Frymburku. Je velmi pravděpodobné, že starý nástroj Putze z poloviny 17. století mohl být prodán z Frymburka právě do nejbližšího kostela v Přední Výtoni a zde mohl být upraven na menší jednomanuálový nástroj. Pro Putzovo autorství svědčí i některé prvky varhanního prospektu, které jsou shodné s prospektem ve Schläglu.
Dochované archivní prameny v třeboňském archivu nás informují o rozsáhlejší opravě původního frymburského nástroje, kterou provedl Christoph Lachenwitz roku 1736. Bohužel údaj o prodeji či předání nástroje z Frymburku do kostela v Přední Výtoni chybí. Bohužel ani v německé kronice Frymburka není o „starém nástroji“ zmínka. Jak ukázala zkouška, kterou provedl při nedávném čištění a konzervaci nástroje V. Marek z Vyššího Brodu, původní prospektové píšťaly dodatečně vsazené do vnitřního píšťaliště, jsou stejné, jako píšťaly Putzových varhan ve Schläglu.
VARHANY VE VYŠŠÍM BRODĚ
Před Vánoci mne napadají myšlenky, kdo, kdy a kde postavil ve Vyšším Brodě varhany. Snažil jsem se proto shromáždit veškeré dostupné materiály, které jsem v závěru konzultoval s panem Václavem Markem a vyšebrodským cisterciáckým mnichem páterem Brunem. Oběma za pomoc upřímně děkuji, ale ani po roce hledání nemohu říci, že se mi podařilo odpovědět na všechny otazníky. Považuji tento článek za úvod do hlubšího bádání, které potrvá určitě několik let. V období středověkého Řecka a Říma používali hudebníci nástroj, který v mnohém připomínal varhany, kde však důležitou roli hrála voda. Se zánikem velkých říší zanikly i vodní varhany. Ve středověku byly „znovuobjeveny,“ ale již ty „na vzduch.“ Na samém začátku chci připomenout vynikajícího varhanáře, který se narodil ve Vyšším Brodě. Žil v letech 1800 až 1857. Vyučil se varhanářem ve Vídni u F. Deutschmanna a zejména na Slovensku po něm zůstalo mnoho varhan. Nejznámější jsou jeho proslulé varhany v Chyžně na okrese Rožňava.
V samotném Vyšším Brodě bylo nebo je nejméně osm varhan a jedno harmonium. Všimněme si nejdříve vývoje v klášterním kostele Nanebevzetí P. Marie. Klášterní archivář a kronikář Dominik Kaidl uvádí, že za Georga III. Wendschuha, který byl 29. vyšebrodským opatem v letech 1641 až 1668, „v roce 1646 nechal opravit varhany.“ Tato věta jednoznačně dokazuje, že zde již v době třicetileté války varhany byly. Kde byly umístěny, to se mohu jen domnívat, že to byl prostor v mnišském chóru. Johan IV. Clavey, který byl 31. vyšebrodským opatem v letech 1669 až 1687, nechal v roce 1679 zaklenout hudební chór Matyášem Wodianským z Velešína a v následujícím roce 1680 zde byly postaveny druhé klášterní varhany. Dle zachovalé kupní smlouvy postavil tyto varhany významný pražský varhanář Hans Heinrich Mundt za 1.237 guidenů. Zachovala se fotografie těchto varhan z roku 1680, kterou mi klášter laskavě zapůjčil.
V dlouhém období 41. opata Leopolda Wackarže, který byl vyšebrodským opatem v letech 1857 až 1901, byly postaveny třetí známé varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie.Jsou to současné varhany na chóru z roku 1892. Dvoudílné varhany s gotickým korpusem postavil vynikající varhanář Leopold Breinbauer z Ottensheimu u Vídně. Varhany mají 32 rejstříků a 2.052 píšťal. O kvalitě varhan svědčí řada koncertů těch nejlepších varhaníků. Varhanní mistr Michal Novenko například na svůj koncert při Organum hydraulicum poeticky vzpomíná: „Vyšebrodským varhanám mistra Breinbauera bylo onoho večera slouženo více než dobře. Tóny hudby Bachovy a jeho romantických následovníků stoupaly k teplému letnímu nebi a čáp kroužící nad vížkou dávného cisterciáckého kláštera byl spokojen..“ A. Cechner, který prováděl soupis historických a kulturních památek, v roce 1921 napsal, že „varhany pocházejí z roku 1680, nyní mají nový korpus v gotickém slohu provedený.“ Tato věta se jeví jako zavádějící a slučuje druhé a třetí varhany v jedny, i když je zřejmé, až jisté, že některé píšťaly z varhan 1680 byly použity. Pro potvrzení této úvahy by však bylo třeba samostatné odborné studie.
Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie má ve své historii nejméně dvoje další varhany v mnišském chóru. Německá kronika Vyššího Brodu poznamenává,v souvislostí se stavbou chórových varhan v roce 1680, že „Starší varhany v mnišském chóru postavil Christoph Lachenwitzer, varhanář z Freistadtu.“ Také zde se dá předpokládat, že část varhanních píšťal pocházelo z varhan, které byly v klášteře již před rokem 1646. Tyto varhany vydržely až do roku 1911, kdy 42. opat Bruno Pammer, který byl opatem v letech 1902 až 1924, nechal v mnišském chóru zhotovit současné varhany. Tyto varhany postavil opět Leopold Breinbauer, se kterým byl klášter právem více než spokojen.
Nyní je nutné si podrobněji všimnout varhan v děkanském kostele svatého Bartoloměje. Pravděpodobně od roku 1842, kdy zednický mistr Johann Sailer postavil zděné schody na chór, byly v tomto kostele varhany, které jsou dnes ve Věžovaté Pláni, kam byly přeneseny v roce 1897. Současné varhany z roku 1886 postavila firma K. Schifner. Jejich generální opravu provedli v roce 1988 V. Marek a J. Šneberger. Nyní jsou dvoumanuálové, s elektrickým čerpáním vzduchu a mají zajímavý zvuk. V kapli svatého Josefa u klášterního rybníčka bývaly varhany zcela určitě v letech 1671 až 1675. Postavil je varhanář Hans Jokob Range z Lince, který je někdy i uváděn jako Rempe. Kaple byla v roce 1785 zrušena a prodána na obilní sýpku, v roce 1816 však byla znovu vysvěcena. V poutní kapli Maria Rast bylo v roce 1988 instalováno malé harmonium. V kapli ve Studánkách mohly být s ohledem na kůr malé varhany či harmonium, přímý důkaz jsem dosud nenalezl. Dobrý den, děkuji mnohokrát za zaslání materiálů. Zařadím je do databáze, až najdu chvilku času.
S pozdravem, Štěpán Svoboda
Mám informace kolem varhan ve Velešíně, ale nevím, jak je odeslat. Jáchym nebere. Nevím, kde dělám chybu. S pozdravem. Dobrý den, možností jak odeslat informace event. fotky, je několik. Asi nejjednodušší je na mail (uveden dole v zápatí stránky) nebo po přihlášení přes odkaz "spolupráce" - jsou zde formuláře k odeslání materiálů. Předem díky za zaslané materiály. Š.S.
Dobry den,
nevim jestli se ptam na vhodnem miste, ale...
jak obcas ve filmech byva, ze si lidi zajdou do kostela mimo msi poslechnout, jak varhanik "trenuje" hru na organ... je neco takoveho bezne i u nas?
nevite nekdo, muzete mi poradit, kde v brne je takova moznost, pripadne kdy?
predem dekuji, tom-as (mail: jerry026(zavinac)seznam(tecka)cz)
Dobrý den, situaci v Brně neznám, zkuste se zeptat na stránkách www.varhany.org nebo www.varhanici.info Zdravím na Moravu. Š.S.
Dobrý den, chtěla bych Vás upozornit na chybu, kterou jsem nalezla. Kostel sv. Bartoloměje v Ledcích, okr. Benešov je zcela chybně zadán. Fotografie kostela nesouhlasí a už vůbec ne obrázek varhan. Je to skoro opuštěný zchátralý kostel, ve kterém nic není. Těžko varhany Děkuji za upozornění, došlo k politováníhodné záměně dvou obcí se shodným názvem Ledce, kostela sv. Bartoloměje, okr. Benešov a sv. Jana Křtitele, okr. Kladno. Ve sv. Bartoloměji skutečně varhany nejsou (ale dříve byly). Chybu opravuji. S díky a pozdravem Š.S.
Dobrý den.
Potřeboval bych sehnat telefonní číslo na varhanáře Jana Karla ze Sázavy, pošta Velké Losenice, kdybyste náhodou měl, pošlete mi je prosím na můj mail.
Srdečné díky. Kontakt jsem Vám poslal na mail. Srdečně zdravím. Š.S.
Jsem regionální historik v důchodu a zpracovávám historii našeho rodu, kde byli i varhanáři Wilhelm a Franz Schusserovi z Teplé.Prosím o laskavé zaslání kopie článku L. Tomši TEPELŠTÍ VARHANÁŘI, který byl uveřejněn v časopise Hudební nástroje 1,1996 na s. 25 a 26.Náklady samozřejmě uhradím. Děkuji a jsem s pozdravem. Dobrý den, odpověď máte na mailu. Š.S.
Jsem ráda, že jsem objevila tuto webovku,protože jsem velká příznivkyně varhan. Rovněž se zajímám o jejich opravy neb co může být krásnějšího, než vdechnout nový život do starého nádherného a nesmrtelného nástroje. Díky za návštěvu, zase se někdy vraťte :-) Š.S.
Doporučuji se domluvit na odkazech ing. Šlajcha, ktery ma krasny archiv historickych fotek starych varhan -
http://www.vladimirslajch.cz/varhany/archiv.php?id=P
S pozdravy
Milan Macek
Děkuji za příspěvek, stránky a fotky pana varhanáře Šlajcha znám, věřím, že by i domluva byla možná, jen najít čas na prolinkování ...
Poradíte někdo prosím s dispozicí varhan v koncertní síni Klára v Chebu. Petr Eben na nich tvořil mj. i Cyklus Job a já o něm píši diplomovou práci.
Za stránky i Vaši případnou pomoc velmi děkuji.
No výborně! Teď ty stránky opravdu prokoukli! Velice oceňuji možnost vkládat fotografie, protože ty mnohde chybí a když je má někdo k dispozici, tak se o ně může rozdělit s ostatními... je to skvělé, jen tak dál! TW
Zdravím všechny, velice pěkné stránky jsem objevil u varhanářské f. Robert Ponča
www.ponca-organs.com
Doporučuji nahlédnout na sekci varhany. Po prohlédnutí stránek se chystám na varhanní koncert Janáčkova Máje do Ludgeřovic.
Vítek z Těšína
Pěkné stránky ztotožňuji se s výrokem pana Strejce. Nejen přeji vše dobré ale mohu pomoci. Znám na trutnovsku důkladně mnohé nástroje a mohu poskytnout informace o varhanách v Podkrkonoší. V.M.
Dobrý den. Četl jsem na vaší stránce o chebských varhanářích též zprávu o Martinu Zausovi. Mezi jeho pracemi jsem nenašel nástroj v Třebeni. (Je to již asi 18 let co jsem u něj nebyl - tehdy v žalostném stavu,však rozebrání a vyčištění mohlo vést k zprovoznění - v jakém stavu je nástroj dnes - nevím.) Domníval jsem se,že je prací M.Zause, znáte-li onen nástroj a mýlím-li se, opravte mě prosím. Bydlím v Chrasti u Chrud.ale okolí Františkových lázní důvěrně znám - jako kluk jsem tam trávíval prázdniny. Radostné Velikonoce přeje Miroslav Pošvář.
Dobrý den, děkuji Vám že jsem se mohl zaregistrovat a prohlížet váš krásný a hlavně záslužný web. Zpívám skoro 30 let v chrámovém sboru Cantus Amici z Prahy a jako amatér hraji též na varhany. Budu se snažit Vám občas dodat nějaké informace popř. foto. Konkrétně mám typ na obec Libuň u Jičína, kam od malička chodím do kostela pokud jsme na chalupě, že jsou zde též varhany od Josefa Predigera. Domnívám se proto, že též znám dost dobře varhany v Příchovicích kde jsou větší ale zvukově hodně podobné právě od Josefa predigera což jsem si ověřil zde na tomto vašem webu. Nyní, po shlédnutí pořadu "Den pro devatero varhan" kde mistr p. Tůma uvádí tento krásný dokument mě přímo fascinovaly varhany v Chrastavě kde se domnívám že jsou také od Josefa Predigera ale nikdy jsem tam dosud nebyl a ani nemám žádné konkrétní informace. Uvažuji proto, že jsou zvukově hodně podobné Příchovickým a Libuňským se kterými mám vlastní zvukovou i "mechanickou" (traktura), zkušenost. Tímto Vám dávám typ, že by si Chrastavské varhany určitě zasloužily aby mohly být umístěny do této vaší databáze. Plánuji se do Chrastavy podívat, takže Vám potom dodám dispozici a fotky. Mějte se moc dobře a zdar a Boží požehnání Vaší záslužné práci. Pavel Koblížek
Dobrý den, také co nejpozitivněji vnímám existenci těchto stránek a také nabízím možnost doplnění chybějících fotografií kostelů a varhan v kladensko - slánském okrese. Jinak mohu a rád uvítám zájemce o naše nejstarší varhany ve Smečně. Srdečně zdravím!!! K.P.
Pěkné stránky, právě zpracovávám seminární práci o varhanách, ale nikde nemůžu najít kvalitní materiál o varhanním ladění a notaci. Kdybyste někdo o něčem věděli, budu vděčná za každou informaci. A kdo se vyznáte ve varhanářích, neřekli byste mi prosím, kteří tři jsou u nás nejvýznamnější? Děkuji
V této knize všichni stránky chválí, já jsem však byl zklamán, když jsem tu nenašel varhany v Rožmitále pod Třemšínem (ve Starém Rožmitále), na které hrál Ryba. Překvapilo by mě, kdyby nikdo z autorů databáze jeho světoznámou mši nikdo neznal. Jinak bez výhrad.
Prosím o informaci, jakým způsobem je možné dodat k informacím o našich varhanech jejich dispozici. Jde o varhany v kostele sv. Anny v K. Varech - Sedleci. Děkuji
Občanské sdružení na záchranu
kostela sv. Anny v Sedleci
Otovická 59
360 10 K. Vary - Sedlec
Mobil.: 608 072 516
Tel./fax: 353 563 621
E - mail: kostel.sv.Anny@seznam.cz
E - mail: kurka.kv@volny.cz
Web: www.kostel-sv-anny.unas.cz
